Komentář psychologa Aleše Neusara k pořadu Na stopě
ČT 1, 29. 5. 2017, Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz:8080/ivysilani/1100492707-na-stope/
Jak poznat vztahového podvodníka nebo podvodnici?
Ze začátku to jde obvykle velmi těžko. Podvodníci jsou často charismatičtí, komunikativní, atraktivní a přesvědčiví lidé. Umí se nám vlichotit, bývají upravení, vyvolávají v nás pocit, že jsme konečně našli tu pravou, toho pravého, mají radar na naše potřeby a snaží se je co nejlépe naplnit. Ze začátku mnozí ani příliš netlačí na rychlost ve vztahu – aby si vybudovali důvěru. Podvodníci se nemusí v ničem lišit od dobrých lidí s dobrými úmysly.
Proč jim uvěříme?
Skoro každý člověk touží po ocenění, lásce, komunikaci, blízkosti, společnosti, uznání, dlouhodobém vztahu apod. Podvodníci rychle zjistí, např. z našeho online profilu na seznamce nebo z toho, jak působíme, co nám chybí, a tyto potřeby dokážou po určitou dobu velmi dobře uspokojit. Cítíme se s nimi opravdu šťastní.
Jak podvodníci zjistí, co nám chybí?
V online světě si opravdu stačí jen prohlédnout náš profil. Např. jste vdova nebo vdovec nad 50 let a máte finančně náročné koníčky? = Asi budete mít už velké děti mimo domov a dost peněz. Nebo máte 40 let, jste úspěšný podnikatel, který ale stále hledá dlouhodobý vztah? = Asi jste neměl štěstí, máte peníze, a když se „brnkne“ na tu správnou notu dlouhodobého vztahu, lehce se stane, že vypnete své kontrolky a zamilujete se. V reálném „offline“ světě podvodníci mohou číst jemné náznaky: např. jak vypadáme, jde o drahé oblečení?; přijeli jsme dražším autem; když se na nás podívají, opětujeme pohled o něco déle, než je běžné, tzn. taky někoho možná hledáme?; působíme, že jsme přijeli do lázní (na kulturní akci atd.) sami, tzn. i kdybychom měli partnera či partnerku, asi nemá čas…
Jaké „taktiky“ podvodníci využívají?
Jsou to často skvělí manipulátoři, kteří umí používat různé jemné „zbraně vlivu“, kterých si často ani nevšimneme. Mohou se například snažit být nám více podobní, tím, že zjišťují, co děláme a pak to „náhodou“ dělají také. V mnohém s námi souhlasí. A v pár nedůležitých věcech i nesouhlasí, ať působí důvěryhodněji. Lichotí nám. Poukazují na naši jedinečnost. Ve všem promíchávají důmyslné lži s pravdou, čímž vytváří perfektní a důvěryhodný mix. Pokud jde o setkání v reálném světě, můžeme zažít to nejkrásnější milování, být zahrnuti láskou, pozorností apod. Po orgasmu se u žen vyplaví hormon oxytocin (tzv. hormon lásky), který důvěru ještě dále prohlubuje. A podobně funguje už jen samotné zamilování. Jakmile se zamilujeme, naši ostražitost vůči druhým lidem dočasně vypneme. V online světě to mohou být dny, týdny i měsíce romantického dopisování, které úplně zaplní naše srdce a otupí naši kritičnost. V online světě se totiž typičtí podvodníci nechtějí nikdy setkat (lehčí je lákat peníze na dálku).
Koho si podvodníci vybírají?
Obvykle jde o lidi, od kterých podvodníci mohou něco získat. Může to být i sex nebo něco jiného, ale nejčastěji a primárně jde podvodníkům o peníze. Proto si za své oběti vybírají movitější lidi, ideálně v kombinaci s tím, že tito lidé působí jako lehké oběti, např. jde o ženy či muže, kteří působí osaměle, hledají dlouhodobý vztah, jsou méně atraktivní a mají nižší sebevědomí. Ve světě online to někteří podvodníci zkoušejí na kde koho – dopisují si standardně s více lidmi a zkoušejí, kde to vyjde. Mnoho případů ukazuje, že terčem se může stát víceméně kdokoliv, včetně velmi úspěšných a spokojených lidí! Síla lásky, vášně a představ o krásném životě je příliš velká a je obtížné se jí ubránit, i když jsme jinak soudní lidé. Nejtučnějším úlovkem bývají bohatí podnikatelé, podnikatelky, ať už manželky či manželé nebo svobodní, vdovci. Sezdaní lidé se později lépe vydírají – např. tím, že nás podvodníci začnou vydírat, že zveřejní naše intimní fotografie. Naopak osamocení lidé zase mívají větší potřebu kontaktu, což je činí zranitelnějšími.
Proč podvedení lidé nekontaktují policii?
Často se za to, že jsme někomu naletěli, stydíme. Možná jsme také použili peníze, které nebyly naše a nechceme to přiznat. Nebo se bojíme, že vyjde najevo naše nevěra. Důvodů proč nekontaktovat policii ale bývá víc. Každopádně bychom to měli udělat, už jen jako prevenci pro další oběti. Někdy se také objevuje paradoxní jev, kdy podvedení obraňují své pachatele (tzv. Stockholmský syndrom). Podvodníky stále milují a na realitu, že je chtěli jen zneužít, odmítají přistoupit. Je pro ně lepší věřit, že byli milováni a podvodník má prostě nějaké své „ale“, než uvěřit tomu, že vše bylo jen hrané. (Poznámka: Někdy dokonce pocity „lásky“ od podvodníka hrané být nemusí. I podvodníkům se to někdy vymkne z rukou. Pak mluvíme o tzv. Limském syndromu. Anglicky Lima syndrome)
Kdo jsou vztahoví podvodníci a podvodnice?
Někdy jde o tzv. psychopaty, to znamená lidi s poruchou osobnosti, kteří necítí žádné pocity viny, empatii a druhé lidi jen zneužívají ke svým potřebám. Dokonce i takoví lidé mohou být zpočátku charismatičtí a pozorní, protože s lidmi umí velmi dobře manipulovat. Jindy může jít o různé typy prospěchářů, kteří jednoduše zjistili, že nechat se někým vyživovat je výhodné. V online světě mohou vztahové podvody dělat také lidé, kteří nemají práci a zjistí, že takto se dá vydělat mnoho peněz. Podle britských statistik je mnoho vztahových podvodníků ze střední či východní Evropy, Afriky apod. Často jde také o lidi, kterým někdo ublížil a kteří to teď druhým vracejí. Mnozí proto také žijí v představě, že nedělají nic špatného. Proč by si za to, že druhému člověku přinášejí štěstí, neměli nechat „zaplatit“?
Rozdíl v online světě a v reálném světě
V online světě často ani nevíme, kdo je našim protějškem. Mnoho mužů si hraje na ženy a naopak. Navíc se podvodníci v online světě se svým protějškem většinou ani nechtějí setkat. Je pro ně výhodnější tahat peníze na dálku. V mnohých příbězích se tak opakuje pořád to samé. Zamilujeme se a náš protějšek nám pak napíše, že by nás rád viděl, ale zrovna čeká na proplacení faktury – a my mu pošleme peníze na letenku – samozřejmě na drahou, protože levné už jsou vyprodané. Anebo potřebuje půjčku na operaci své matky a pak určitě přijede apod. Ačkoliv se to zdá být neuvěřitelné, mnoho mužů (v online světě dle některých studií až 40 procent) i žen peníze posílá. A někdy i na druhý konec světa (často jde o cizince), ačkoliv daného člověka nikdy neviděli. Proč? Protože je náš milovaný člověk v nouzi, a když někoho milujeme, tak přece nějakou tu korunu neřešíme. I v Čechách jsou pak známé případy, kdy šlo až o desítky milionů korun. V Británii podle statistik podvodníci online vylákají v průměru v přepočtu cca 300 tisíc korun, aniž by někdy došlo k vzájemnému setkání. V reálném světě vše funguje trošku jinak, ale základní principy jsou podobné. Druhého člověka sice známe a víme, jak vypadá, ale zpětně zjistíme, že vlastně neznáme ani pravé jméno svého „partnera“ či „partnerky“, kde bydlí, že se jeho či její pravé jméno nedá dohledat na Googlu, sociálních sítích apod. Daný člověk totiž elektronicky neexistuje. To se samozřejmě může stát, ale zejména u lidí, kteří jsou nějak ve svém oboru známější, je dnes spíše výjimkou, že by neměli nějakou „online“ stopu nebo jste nenašli žádného člověka, který ho nebo ji zná.
Jak podvodníka či podvodnici poznat?
1) Někteří podvedení žijí dlouho v krásné iluzi, jak atraktivní a zajímavou ženu nebo muže našli. A to je hned první důvod k zamyšlení. Pokud my sami nejsme „extra atraktivní“, přemýšlejme, proč by zrovna někdo takový měl být s námi? V realitě je běžné, že si lidé spíše hledají protějšky, které se k nim hodí – jsou z podobné „ligy“, ať už se jedná o movitost, atraktivitu, atd. Samozřejmě jsou i výjimky, ale zase ne tak časté. Anebo některá vlastnost (např. movitost a úspěšnost) vykoupí jiné (nižší atraktivita). Zkuste naslouchat svým blízkým, kteří mohou lépe jak vy tušit, že může jít o podvod.
2) Ověřte si fotografie, zdali jsou opravdové a nejsou odněkud stažené. To můžete udělat např. tak, že do Google vyhledávače obrázků (https://images.google.com) přetáhnete danou fotku a vyjedou vám fotky vizuálně podobné a stránky, na kterých jsou. Podobně funguje i stránka https://www.tineye.com/ a mnoho dalších. Tato funkce se anglicky nazývá: Reverse Image Search. Takto můžete zjistit, že danou fotku používá někdo s úplně jiným jménem. Problémem je, že fotky jsou často upraveny a software pak nepozná zdroj původní fotografie anebo stránka, ze které je fotka stažena, není prohledávána. Nicméně za pokus to vždy stojí.
3) Partner či partnerka se s námi nechce setkat tam, kde bydlí. Pořád má nějaké výmluvy – bydlí tam např. nějaký kamarád, nemá tam uklizeno apod. Může to být reálná výmluva, ale může to být také první důvod k určité ostražitosti.
4) Požádá-li vás někdo o peníze, zpozorněte. V běžné realitě se často stává, že si od nás podvodník půjčí peníze a vrátí je. Zvýší se tím naše důvěra a až další peníze nebývají vráceny. Anebo jde o podvodníka, který se chce nechat dlouhodobě vyživovat. Poprvé si zapomene peněženku, nebo se zablokuje karta (poté co jste spolu na opulentní večeři) a pak už si na placení ani nevzpomene. Vždyť je nám s tímto člověkem dobře, tak proč bychom za to neměli platit?
5) Využívejte online seznamky, které téma podvodníků berou vážně, je zde jednoduchá a neustále propagovaná možnost nahlásit, že jde daný člověk podezřelý, není nutné sdělovat druhé straně citlivé údaje apod.
6) Všímejte si rozporů mezi realitou a tím, co podvodníci říkají. Např. tvrdí, že mají vysokou školu a píšou mnoho hrubek (pozor, to se u dyslektiků může stát). Nebo tvrdí, že mají peníze a nikdy neplatí. Zajímají se hodně o vás, ale o sobě mnoho detailů ze svého života neuvádí. Vědět mnoho o vašem životě je důležité, aby s vámi později mohli lépe manipulovat.
7) Pozor na citlivé materiály (např. erotické fotky či videa). Je běžné, že si milenci tyto věci posílají, ale pokud partnera neznáte z osobního života, může se jednat o potencionálně kompromitující materiál, kterým vás podvodník v budoucnu může vydírat.
8) Pokud váš „partner“ něco opravdu potřebuje, a vy mu opravdu chcete vyjít vstříc, neposílejte peníze, ale např. letenku. Je to podobné, jako když dáte člověku bez domova peníze na chleba, nejspíše si koupí levné víno. Neutrácejte více, než si bez problémů můžete dovolit ztratit!
9) Poslouchejte lidi kolem sebe, pokud se jim něco nezdá. Druzí lidé nejsou zamilovaní a mohou věci vidět přesněji. Chápu, že mohou pomlouvat našeho „milého“ či „milou“, ale pokud jde o někoho, koho opravdu dlouho neznáme a ani neznáme lidi, kteří jej či ji také znají, jedná o člověka, který ještě není plně prověřený, a proto je vhodné být alespoň mírně na pozoru.
Máme se bát online seznamek?
Ne. Seznamování přes online seznamky je naprosto v pořádku a je to stále běžnější způsob seznamování. Na druhou stranu je ale dobré druhého člověka potkat i naživo a poznat ho lépe i s jeho blízkými, nežli mu začneme 100 % věřit. Pokud se náš partner zdráhá, abychom poznali jeho či její přátele, je to důvod k podezření – buďto žádné přátele ani příbuzné nemá (což je nepravděpodobné) anebo jde opravdu o špatného člověka, se kterým nechce nikdo nic mít), příp. nám vše zamlčuje z jiného důvodu. Anebo nechejme vztah pouze v platonické rovině na dálku, neposílejme nic citlivého a už vůbec ne peníze. Placené online seznamovací stránky jsou o něco bezpečnější (z důvodu, že při registraci se platí platební kartou a člověk je lépe dohledatelný).
Měli bychom méně věřit lidem?
Důvěra v druhé lidi je velmi důležitou lidskou vlastností. Potřebujeme lidem věřit, cítit se s někým bezpečně. Kdybychom nikomu nevěřili a každého člověka pořád prověřovali, byli bychom blízko psychotickému stavu, kterému říkáme paranoia. Potom nestačí žádný zámek. Vše se dá odemknout. Vše se dá překonat a my se cítíme v neustálém nebezpečí. Ve všem vidíme úklady, všichni nás sledují apod. Na začátku vztahu potřebujeme být méně ostražití, milovat více nepodmíněně, aby vztah měl vůbec možnost se rozvinout. Kdybychom byli pořád ostražití a kritičtí k našim protějškům, je pravděpodobné, že bychom nikdy žádný dlouhodobý vztah nenavázali – vždy bychom našli něco nevhodného a důvod k rozchodu. Na druhou stranu je samozřejmé, že dokud někoho plně „neprověříme“, vyplatí se alespoň mírná ostražitost, tzn. nesdělovat hned číslo své karty, nepředávat hned klíče od bytu, neposílat nikam na dálku peníze apod. Prověření typicky znamená, že jsme druhého člověka viděli i na živo (v online světě se s námi někdo může bavit i léta, aniž bychom znali jeho či její pravou identitu) a taky dokud nepotkáme i nějaké další lidi (ideálně více), kteří jej či ji také znají. Možná vám to přijde zbytečné, ale případy vztahových podvodů nejsou až tak vzácné a zejména těch online přibývá. Lásku, ocenění a blízkost potřebujeme všichni.
Důvěřuj, ale prověřuj!
[Citace tohoto textu: Neusar, A. (2017, 31. červen), Sňatkoví a vztahoví podvodníci a podvodnice. Proč jim podléháme a na co si dát pozor. Dostupné na: www.neusar.cz/snatkovi-a-vztahovi-podvodnici-a-podvodnice]
Vybrané zdroje:
https://www.elitedate.cz/jak-poznat-snatkoveho-podvodnika-1
http://www.modernilaska.cz/kdo-se-seznamuje-online/
https://www.psychologytoday.com/blog/family-secrets/201110/liars-and-deceivers
https://www.theguardian.com/money/2016/jul/30/how-to-avoid-falling-victim-to-fraudsters
https://www.scamwatch.gov.au/types-of-scams/dating-romance
http://www.rd.com/advice/relationships/how-to-avoid-online-dating-scams/
http://www.romancescams.org
V češtině je o tématu málo kvalitních zdrojů (většina popisuje jen příběhy lidí, co byli napáleni), proto je potřeba se poohlédnout po textech anglických. Pokud hledáte téma v angličtině pomohou vám při vyhledávání tato klíčová slova: „love fraud“, „marriage fraud“ nebo „romance scam“.