Pokus číslo 9854 [minipovídka]

Pokus číslo 9854. 9853krát jsem věřil, že to vyjde. 9853krát se opravdu snažil a říkal si, že teď už to opravdu vyjde. A 9853krát jsem se mýlil. Ne trochu. Úplně. Jak je možné, že opět cítím naději? Naději ve chvíli, kdy sázkové kanceláře odmítají vypsat kurz – na jistotu se prý kurzy nevypisují. Já přesto vstávám a vzhlížím k budoucnosti s nadějí. Nadějí pošramocenou – paměť mi ještě slouží. Přesto s nadějí, že tentokrát to může vyjít. Už si neříkám, že to vyjít „musí“. Ale i to „může“ zní mnoha uším jako troufalý optimismus nebo spíše naivita. Je středa 20. července 2016. Pokus číslo 9854 začíná. Věřím, že už další nebude potřeba…

Označeno v: Poetické texty, miniatury