Rubriky
Můj výběr Poetické texty, miniatury Proměna, spokojenost, život Různé

Malá recenze na knihu Odvaha nebýt oblíbený

Výborná kniha. Velmi často ji jako psycholog doporučuji svým klientům a hodně pomohla hodně i mně – ač jsem toho za poslední roky četl opravdu hodně.

Nenechte se, prosím, odradit, že není napsaná příliš ladným jazykem a občas to působí, že se autoři opakují. Kniha má určitou logiku a opravdu graduje. Doporučuji ji číst po malých kouscích a snažit se dané věci aplikovat do života. Opravdu pomáhají! (Znám i ty, kterým kniha nepomáhá, ale mám podezření, že knihu buď nepochopili, nebo změnu ve skutečnosti nechtějí nebo prostě kniha jako cokoliv dalšího není pro každého).

Kniha velmi prakticky shrnuje poznatky Alfreda Adlera (současník Freuda). Adlerova psychologie je dodnes základem psychologického poradenství i většiny self-help literatury (kopíroval od něj např. i průkopník svépomocné literatury Dale Cargenie, viz např. myšlenka, že pokud chceme mít přátele, musíme se primárně zabývat tím, abychom byli přátelští – pak překvapivě přijdou i přátelé a dokonce sami).

Autoři Kišimi a Koga poskytují skrze ústa filozofa ovlivněného Adlerovskou psychologií srozumitelný návod, jak můžeme žít.

Tento návod není banální a vůbec nepřipomíná leckdy nahlouplé a zjednodušující New Age publikace. Jde spíše o postoj ke světu, o postoj k našim problémům a „kdo za to může“.

Tato filozofie života pomáhá člověku osvobodit se z područí druhých a zároveň se nestat „hajzlem“, který myslí jen na sebe. Pomáhá člověku pochopit, co je náš úkol, a co je úkolem druhých lidí a taky vysvětluje, jak si můžeme „zvolit“ být šťastní. Životní spokojeností a psychologií změny se odborně zabývám zhruba 10 let a až v této knize jsem opravdu pochopil, co to ta „volba“ spokojenosti znamená. Že to není žádným zázrakem (v zázraky věřím, ale moc časté nejsou), ale rozhodnutí a pak mnoho kroků náročných, bolestných, ztrát k tomu směřujících.

Jedna z nejsilnějších myšlenek je, že Adler se neptá například, proč je váš partner na vás tak hnusný, ale proč jste vy s tak hnusným partnerem (princip teleologie). Neobviňuje nás, ale zároveň ukazuje náš podíl na našich problémech a taky na to, co my sami můžeme změnit hned teď nebo udělat alespoň minimální krok směrem pryč z něčeho toxického.

To, že se k nám nechová partner s respektem je sice špatné, ale ještě horší je, že se tomu nepostavíme, neřekneme jasné NE. A ještě více špatně je, že když partner nereaguje na naše protesty, že partnera neopustíme či ze situace nevystoupíme (minimálně na čas) a trpíme dále (maximálně si všem stěžujeme, jací jsme chudáci).

Adler ukazuje, že můžeme být svobodní kdykoliv. Že v každé chvíli si můžeme volit lepší život (napadá mne, že i v koncentráku si někteří lidé volili život a ne jen naplákat na osud – a tito lidé často přežili). Už jen díky lepšímu směru se nám může ulevit, ač jsme po hlavu ve sra…..

V tomto ohledu jde o jednu z nejvíce pozitivních knih co znám. Kašlete tedy na špatný překlad či originál (Četl jsem i anglickou verzi, ze které je kniha přeložena a ta se čte ještě hůře, než český překlad. Japonsky neumím, tak nemůžu hodnotit originál).

Dobré volby i odvahu nebýt oblíbený – na cestě k sobě pár lidí vždy ztratíme – přeje Aleš Neusar

Kišimi, I. & Koga, F. (2017). Odvaha nebýt oblíbený. Praha: Dobrovský Beta.

PS: Malý odkaz k mému oblíbenci – sousedovi přeš pár polí, lesů a luk – Janu Skácelovi v názvu této „malé recenze“.