Můžeme se rozhodnout být spokojení? Nebo jde spíše o dar, který buď máme či nemáme a nedá s tím příliš mnoho dělat? Proč nemá smysl o sobě uvažovat jako o oběti rodičovské výchovy, genů, školství či lidí kolem nás.
Více se dozvíte v následujícím videu.
Doporučené zdroje:
Ičiró Kišimi a Koga Fumitake (2017). Odvaha nebýt oblíbený. Kniha pomocí sokratovského dialogu představuje hlavní myšlenky Alfreda Adlera a jeho individuální psychologie. Na rozdíl od Freuda a mnoha dalších zejména psychoanalytických směrů, nezdůrazňuje Adler vliv minulosti na současnost (zároveň nepopírá její vliv), ale jak naše současné snahy a cíle (ty mohou být nevědomé) ovlivňují náš život a naši neschopnost se změnit k lepšímu. Díky těmto myšlenkám ovlivnil Adler mnoho psychologických směrů i celou oblast seberozvojové literatury – ta bohužel často z jeho teorií „vyzobala“ jen nepropojené myšlenky, které tím pádem nemohou dostatečně fungovat a změnit náš život k lepšímu.